Jak se evropská legislativa v oblasti životního prostředí ocitla v nejistotě

Navrhovaný zákon Evropské komise o obnově přírody je klíčovým prvkem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a jeho cílem je řešit skutečnost, že přibližně 81 % evropských přírodních stanovišť je ve špatném stavu. V současné době není jasné, zda máme o navrhovaném zákonu hovořit v minulém nebo přítomném čase. Navzdory silnému odporu největší politické skupiny Evropského parlamentu, Evropské lidové strany (EPP, vpravo), a po mnoha kompromisech se zákonu podařilo získat souhlas Parlamentu již v únoru 2024. Zbývalo už jen schválení Radou EU, které se zdálo být jisté, dokud se Maďarsko na poslední chvíli nerozhodlo změnit své hlasování.
Jak vysvětlují (a litují) Irish Times, „oportunistická politika“ ponechala zákon „v nejistotě“. Zatímco zákon „po rozsáhlých konzultacíchuvítala a podpořila mimořádně široká koalice občanů, nevládních organizací a podniků“, píše redaktor Timesů, „odůvodnění nebylo mnoha zemědělcům účinně sděleno […]. Evropská lidová strana proto viděla příležitost, jak využít oprávněných stížností zemědělců před volbami do EU, a vedla proti zákonu zuřivou kampaň. EPP rozmělnila některá jeho nejdůležitější ustanovení a často je zkreslovala.“ Ještě v listopadu 2023 Lorène Lavocatová v Reporterre dospěla k závěru, že pravice zákon „sabotovala“ a učinila z něj „propadák“.
Zbývá ještě jedna šance, jak zákon zachránit (i když v jeho kompromisní podobě): stačí, aby jedna země, která se zdržela hlasování nebo byla proti zákonu, změnila svůj názor do 17. června, tedy do posledního zasedání Rady během belgického předsednictví. Jak uvádí Caroline O’Doherty pro Irish Independent, „poslednísnahu„o záchranu zákona vede irskýministr životního prostředí Eamon Ryan (Strana zelených) s podporou svých kolegů z Německa, Francie, Španělska, Dánska, Lucemburska, České republiky, Litvy, Slovinska, Estonska a Kypru. „Obnova ekosystémů je nezbytná pro zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se jim a pro zajištění evropské potravinové bezpečnosti,“ uvádí se ve výzvě adresované evropským zákonodárcům. „Pokud bychom jako vedoucí představitelé EU nyní nejednali, zásadně bychom podkopali důvěru veřejnosti v naše politické vedení doma i na mezinárodní úrovni.“
Švédská společnost pro ochranu přírody ve svém nedávném článku o lesnictví ve Švédsku tvrdí, že osud zákona o obnově přírody (stejně jako budoucnost švédských lesů) bude do značné míry záviset také na složení Evropského parlamentu po evropských volbách.
Důsledkem označení současných antiestablishmentových politických stran jako „populistických“ je, že v lidech vyvolává pochopitelný dojem, že všechny jejich postoje jsou populární. Zatímco proti zákonu o obnově přírody se postavily především země, kde má populistická pravice významnou lidovou podporu(Itálie, Maďarsko, Švédsko, Polsko, Nizozemsko), obyvatelstvo těchto zemí ve skutečnosti zákon v drtivé většině podporuje.
Nizozemský server Biojournaal uvádí, že zákon o obnově přírody „podporuje 75 procent občanů v zemích, které zákon nepodporují“. Tato zjištění vyplývají z průzkumu, který provedla společnost Savanta pro koalici RestoreNature (koalice čtyř nevládních organizací, BirdLife Europe, ClientEarth, EEB a WWF EU). S přijetím zákona souhlasilo 70 % respondentů ve Finsku a 69 % respondentů v Nizozemsku a Švédsku.
Většina respondentů se také shodla na tom, že úbytek evropské přírody a biologické rozmanitosti „by měl negativní dlouhodobé dopady na lidi, zemědělství a hospodářství“. Michel De Muelenaere se v belgickém deníku Le Soir zabývá nejnovějšími výsledky Eurobarometru a konstatuje, že více než tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že otázky životního prostředí mají dopad na jejich každodenní život a zdraví. V Belgii je to osm z deseti a ve Španělsku, Řecku, na Kypru, Maltě, v Portugalsku a Itálii 88 až 98 %. Výsledky také ukazují, že 84 % Evropanů souhlasí s tím, že „právní předpisy EU v oblasti životního prostředí jsou nezbytné pro ochranu životního prostředí v jejich zemi“.
Belgie byla ve skutečnosti nucena zdržet se schválení zákona o obnově přírody kvůli odporu tradičně pravicověji orientovaného a euroskeptičtějšího regionu Flandry, jak vysvětluje belgický zemědělský zpravodajský web Landbouwleven. Jak bylo uvedeno výše, osud zákona závisí na závěrečném zasedání belgického předsednictví Rady. V otevřeném dopise zveřejněném 29. května a adresovaném belgickému premiérovi Alexandru de Croovi proto více než 70 podniků a podnikatelských sdružení vyzývá belgické předsednictví, aby zajistilo „urychlené“ přijetí zákona. Existují totiž pádné argumenty pro to, že zákon je pro podniky dobrý.
Ursula Woodburnová, ředitelka CISL Europe a Corporate Leaders Group Europe, citovaná společností Landbouwleven, prohlašuje, že „dobře navržená politika pozitivně ovlivňující přírodu vytvoří nové hospodářské příležitosti, sníží emise, zvýší odolnost vůči klimatickým katastrofám a zlepší zdraví na celém světě“. Konkrétněji otevřený dopis vedoucích představitelů podniků vysvětluje, že „z posouzení dopadů, které provedla Evropská komise pro svůj návrh zákona EU o obnově přírody, vyplynulo, že na každé 1 euro investované do obnovy přírody připadá 8 až 38 eur díky zmírnění změny klimatu, prevenci a omezení přírodních katastrof, zlepšení kvality vody, čistšímu ovzduší, zdravější půdě a zvýšení celkového blahobytu lidí“.
Pokud jde o vědeckou oblast, Stéphane Foucart v deníku Le Monde informuje o otevřeném dopise podepsaném desítkou vědeckých společností a sítí, který odsuzuje regresi Evropské unie v otázkách životního prostředí. „Autoři kritizují zejména opuštění nařízení o udržitelném používání pesticidů, snížení environmentálních standardů ve společné zemědělské politice (SZP), opuštění legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy (FSFS), plán na snížení požadavků nitrátové směrnice a neschválení zákona o obnově přírody“. Otevřený dopis byl 29. května umístěn na Zenodo, otevřené úložiště vědeckého výzkumu podporovaného CERN a (v minulosti) projektem Evropské unie Horizont 2020. Podle signatářů dopisu se zdá, že „mezi příliš mnoha rozhodujícími činiteli EU převládá antiekologický duch. To je znepokojivé z několika důvodů: Zaprvé proto, že většina zdůvodnění těchto rozhodnutí je založena na dezinformacích. Za druhé proto, že tato rozhodnutí jsou zřejmě silně ovlivněna konkrétními zájmy určitých dílčích skupin a hospodářských korporací v rámci úzkého spektra společnosti.“